523? Bodhidharma cestuje na žádost svého učitele Pradžnadhary do Číny, Pradžnadhara – 27. patriarcha po historickém Buddhovi Šakjamuni, Bodhidharma po devíti letech meditací vyučuje v Shao-linu, zavádí přísný režim a pro zlepšení fyzické kondice mnichů a harmonizaci těla a ducha, učí soubor cvičení Shi pa lo han sho (18 rukou z Lo han), již před Bodhidharmou byla v Číně bojová umění známa, např. systémy kultivace vnitřní energie vycházející z taoismu, znalosti energetických drah v těle a vitálních bodů z čínské medicíny nebo pozorování boje zvířat dědic Bodhidharmy – mnich jménem Eka

dynastie Sui (560-618)

Čínská expedice hledající východní ráj vyslaná císařem Yang Chien, dorazila do Okinawy.

dynastie Tang (618-907)

Bouřlivý rozvoj bojových umění v Číně. V této době se na Okinawě používalo pro Číňany označení „muži Tang“. Kromě názvů jako Kung-fu, Kempo, nebo Chuan-fa se vžilo pro čínská bojová umění Tang-shou (ruce Tang – pozdější výslovnost Tote).

8.století

Populace Shao-linu se odhaduje na 1500 mnichů, z nichž se asi 500 zabývalo bojovým uměním a dokonce zde císař povolil jeden válečný oddíl o třinácti bojovnících.

mongolská dynastie Yuan (1260-1368)

Opat Shao-linu Cheh Yuan rozšířil sestavu z 18 na 72 pohybů. Jeho následovníci Pai-yu Feng a Li pokračovali v započatém díle a vytvořili formu o 170 pohybech, ze které se odvozují sestavy severních tvrdých škol, které nesou názvy zvířat.

Okinawa 1287

Poté, co Taetomo no Minamoto utrpěl porážku v Japonsku, uprchl na Okinawu. Jeho syn Shunten (z poloviny Japonec) se prohlásil za vládce ostrova.

1372

Král Sato se dobrovolně zavázal být poslušný Číně. Následně založil v provincii Fukien osadu Ryukyu-kan, kterou využívali okinawští obchodníci a studenti.

1392

36 čínských rodin vysláno do města Kume na Okinawě

1404

Za vlády krále Oki Bunei dorazil na Okinawu první vyslanec Číny – Shi Zhong.

1479

Nástup dynastie Sho, král Sho Shin zakazuje vlastnit meč či jinou zbraň. Dle zákazu známého jako Haitorei byly zbraně shromážděny do hradu Shuri a šlechta musela přesídlit do hlavního města. Tyto události výrazně přispěly k rozvoji Tode, a to zejména mezi šlechtici.

1600

Klan Tokugawa zvítězil v bitvě u Sekigahara. Devět let na to ztrestal Ieyasu Tokugawa Okinawu za to, že ho nepodpořila v neúspěšné čínské válce. Klan Satsuma z Kyushu, který stál u Sekigahara pod vedením klanu Shimazu na straně poražených, dostal povolení, aby obsadil Okinawu. Oslabená Čína samozřejmě nikterak nezareagovala. Okinawksý král byl převezen jako rukojmí do Japonska. Iehisa Shimazu, nový vládce Okinawy, ihned omezil svobodu obyvatel, obnovil zákaz zbraní a bojových umění. V zemi zavládl skutečný teror. To přirozeně vedlo k dalšímu rozvoji bojového umění neužívajícího zbraní, nyní nazývaného Okinawa-te.

Okinawa-te

vnější (tvrdé) styly – tzv. Waichia -> Shorin-ryu = Shruri-te a Tomari-te Shruri-te: mistři Tode Sakugawa, Sokon Matsumura, Yasutsune Itosu Tomari-te: mistři Kosaku Matsumora, Peichin Oyadomari měkké (vnitřní) – tzv. Neichia -> Shorei-ryu = Naha-te: mistři Yara, Higashionna, Miyagi, Uechi

1792

ztroskotání lodě blízko pobřeží Okinawy Muž jménem Ku Shanku přichází z Číny na Okinawu, a učí bojové umění.

1868 Gichin Funakoshi se narodil na Okinawě

Jeden z prvních impulsů, který předznamenal otevírání karate veřejnosti, bylo odvádění okinawských branců do japonské armády. Komise byla mnohdy udivena výborným fyzickým stavem mladých Okinawanů. Velkou událostí pro karate byla ukázka, kterou předvedl Gichin Funakoshi korunnímu princi při jeho návštěvě Okinawy. O zavedení výuky karate na školách (1905) se zasadil především jeden z Funakoshiho učitelů, Itosu.

1905 vyučuje jeden z žáků mistra Higashina karate na Hawaii

1920 Yabe Norimichi předvádí karate v USA

1922 Gichin Funakoshi odjíždí do Japonska a navzdory původním záměrům zde již zůstává Z řady dalších učitelů, kterým vděčí karate za rozšíření do Japonska, můžeme jmenovat například mistry Motobu, Mabuni, Toyama, Kyoda, Chitose, Izumikawa, Tomoyose, Tamae, Gima, Uechi, Miyagi, Kyan, Shiroma nebo Yabiku. Na Okinawě působil Gichin Funakoshi povoláním jako učitel na Okinawské učitelské mládežnické koleji společně s mistry Itosu, Yabu a Miyagi. Zřejmě proto byl schopen přizpůsobit výcvik karate japonské mentalitě. První snahy o posun ve výcviku karate směrem, který již můžeme označit jako moderní, lze zaznamenat již díky působení jednoho z Funakoshiho synů – Yoshitaky v třicátých letech 20. století. Jeho postoje se zásadně lišily od postojů jeho otce. Yoshitakovi asistenti Shigeru Egami a Hironishi Gensin po válce vedli výuku na universitách v rámci sdružení Shotokai. Odstředivé tendence krystalizovaly založením JKA (Japonské Asociace Karate). Tím byl položen základní kámen rozvoje karate jako závodního sportu.

1928 poslední smutná kapitola z dějin Shao-linu. Při konfliktu generálů Fang Chung-hsueh a Hsi-yousan byl klášter Shao-lin naposledy totálně zničen.

1933 karate je oficiálně uznáno v Japonsku

1935 Gogen Yamaguchi zakládá All Japan Karatedo Association

1949 je založena JKA na méně prestižní universitě Takushoku Vůdčí osobnosti jsou Nakayama, Nishijama a Obata.

1951 JKA usiluje o závodní činnost

1954 Henry Plee zakládá v Paříži Academie Francaise d´ Arts Martiaux

1955 JKA vysílá do světa instruktory, což předpokládal i Funakoshi ve své poslední knize.

1955 Oyama zakládá styl Kyokushinkai a Tsutomu Oshima emigruje do USA.

26. 4. 1957 Gichin Funakoshi umírá

1957 První mistrovství Japonska stylu Shotokan vyhrává Hirokazu Kanazawa.

Další novodobý rozvoj karate již zcela určují japonské a národní organizace sportovního karate. Ty sice mezi sebou soupeří (například o uznání Olympijským Výborem), na druhou stranu většinou vzájemně respektují rozdělení „sfér vlivu“ a v některých případech i spolupracují a pořádají společné akce. Nezřídka mají na organizační strukturu karate a vznik nových svazů karate vliv osobní vztahy a ambice zainteresovaných. Výhled do budoucnosti Kontinuita vývoje karate dává poměrně zřetelný obraz jeho budoucího rozvoje. Snahy o začlenění karate do programu olympijských her můžeme vystopovat již v roce

1962 V návaznosti na tyto tendence se rozvinuly celosvětové organizace, které bojují o uznání Olympijského Výboru. Karate tak dál kráčí ve šlépějích judo a taekwondo, které již tuto bitvu vybojovaly. Lze tedy očekávat, že poměry v karate se časem přiblíží situaci v těchto bojových sportech ve smyslu striktní orientace na závodní pojetí karate se všemi důsledky, které z toho plynou. Popularizace, komercionalizace a částečné odlidštění se zdají být na pořadu dne.

Karate u nás

Počátky

Z dnešního pohledu se může zdát až neuvěřitelné, že se karate začalo rozvíjet v zemi a v době, kde oficiální tisk nejprve informoval o „karete“ (cituji), navíc s poukazem na buržoazní násilí. Podmínky neumožňovaly veřejně organizovaná setkání se zahraničními instruktory. Situace kolem vycestování ze země dávala jen mizivou šanci na taková setkání i v jiných zemích. Sehnat odbornou literaturu také nebylo nikterak snadné.

1952 trenéři jiu-jitsu Špička a Novák začínají spolu s M. Veselým používat některé prvky z karate v kroužku sebeobrany

1957 bratři V. a R. Blechtové a Jindřich Novák studují některé údery v rámci kursu sebeobrany u Ivana Špičky

1962 došlo k založení Subkomise pro přidružené disciplíny (karate, aikido, sebeobrana…) při Ústřední sekci džuda (Novák, Špička, bratři V. a R. Blechtové)

1962 Novák a Špička zahajují první kurs karate v Československu v TJ Československý film Praha v oddíle džuda Slovan Zlíchov Tito trenéři ale nezapočali rozvíjet karate v Čechách, spíše využili určité prvky karate při tvorbě ryze vlastního stylu tzv. monosignální sebeobrany (dnes systém Algodos). Pod jejich vedením začíná první školení pro budoucí trenéry. Nejúspěšnější z nich, bratři František a Miloslav Kolářové, vedou již v roce 1966 vlastní kursy karate. A můžeme je označit za opravdové průkopníky karate u nás. Tito první nositelé stupňů dan (černý pás) v ČSSR zakládají první sportovní oddíl karate u nás ve VŠTJ Slavia FEL Praha, později TJ RH. Postupně se jim podařilo usměrnit dosavadní kuriózní vývoj našeho karate do evropských norem.

Z dalších osob sdružených kolem bratrů Františka a Miloslava Kolářů lze jmenovat například tyto: Josef Zvěřina, Ivan Vlček, Soebaio Rachmy nebo Jiří Tvrdík.

Určitým předělem byl veřejný seminář v Klánovicích s Hidoeo Ochim v době, kdy byl držitelem 5. danu. Seminář výrazně ovlivnil účastníky, z nichž někteří do té doby vlastně skutečné karate vůbec neviděli.

Sedmdesátá léta duben 1970

ustavení Komise karate Českého svazu juda při ČTO jako nejvyššího orgánu pro řízení a rozvoj karate v Čechách,

1970 cvičí v ČSSR 300 až 400 karatistů ve třech oddílech

říjen 1970

schůze Komise karate ČSJ ČTO, vypracování koncepce rozvoje karate, za oficiální školu je zvolen Shotokan bratři Králové jako druzí získali černé pásy (1. dan) ve Francii

1972 jsou uděleny první 3 mistrovské stupně v ČSSR, Josef Zvěřina, Ivan Vlček a Jiří Fuchs, které vyzkoušel při návštěvě Prahy Hideo Ochi

1972 vzniká také v SSR Komise karate v SZJ STO, jako hlavní styl volí školu Goju-ryu

1972 ukázka karate – instruktoři JKA působící v Evropě – Ochi a Sugimura

1975 první mistrovství ČSSR v Praze vyhrává v kategorii do 69 kg Ing. V. Klementis, v kategorii do 80 kg J. Suchal, ve váze nad 80 kg L. Ninger

1978 v ČSR je již 5 a v SSR 19 stupňů dan

1978 44 oddílů a 3500 členů v ČSR a v SSR dokonce o 4500 členů sdružených v 74 oddílech.

České karate v devadesátých letech

po 1989 výrazně vzrůstá členská základna Českého svazu karate (ČSKe) a začínají se objevovat i jiné styly než Shotokan, například Goju-ryu, Wado-ryu, Shito-ryu nebo Kyokushinkai.

1990 vzniká Český svaz karate počet karatistů v ČSFR se pohybuje řádově kolem 14 000

1991 vzniká Česká unie shotokan, garanci jejího technického rozvoje přislíbil Hideo Ochi, technický poradce JKA pro Evropu působící v Německu a sensei (učitel) Enoeda

1993 Česká asociace karate, garant H. Ochi

Jedním z prvních zahraničních instruktorů přijíždějících pravidelně do Čech byl i Holanďan žijící v Německu pan Victor van der Wijngaarden, žák mistrů Kanazawy a Ochiho. Poprvé přijal pozvání od pana Jaroslava Kulhavého.

1994 vzniká Česká unie bojových umění (ČUBU), která zastřešuje samostatné svazy

1995 vzniká Česká federace tradičního karate Fudokan s odborným garantem Dr. Iljou Jorgou

1995 vzniká Český svaz karate JKA, který dodnes vede Hideo Ochi jako hlavní instruktor a jediný zkušební komisař pro stupně dan

Některé organizace karate v ČR:

Český Svaz Karate Nejpočetnější organizace karate u nás navazuje na ČSKe působící před vznikem samostatné ČR a v dřívější době. Provozuje nejpopulárnější formu karate – moderní sportovní pojetí.

Česká Asociace Tradičního Karate ČATK se metodicky orientovala na sensei Hidetaka Nishiyama, který působil v Los Angeles a jednou ročně navštěvoval ČR. Asociace také spolupracuje s polským svazem tradičního karate. V ČR prozatím nepořádá soutěže.

Česká Asociace Okinawan Goju Ryu Karate Do Asociace je jediným zástupcem IOGKF v České republice. IOGKF čerpá od mistrů Morio Higaonna a Ken Miyagi, kteří stáli u jejího zrodu v roce 1979 ve Velké Británii, a kteří se odvolávají na učení a filozofii mistra Chojun Miyagi.

Česká federace tradičního karate Fudokan Prezident Ing. Rachmy Soebajo řídí českou větev mezinárodní organizace Fudokan, kterou v roce 1980 založil profesor fyziologie z Bělehradu Dr. Ilja Jorga. Jeho učitelem byl Taji Kase (JKA), ale nechal se inspirovat i sensei Hidetaka Nishijama. Česká federace tradičního karate Fudokan vznikla v roce 1995. Té předcházela první organizace tradičního karate v České republice – Česká federace tradičního karate z roku 1993, která v roce 1994 získala uznání mezinárodní ITKF.

Česká Asociace Shorin-ryu ČASK založil Jan Pechan v roce 2002, když na doporučení ing. Ladislava Klementise navázal kontakt se sensei Oscar Higa Kyoshi technickým ředitelem stylu Shorin-ryu Kyudokan.

Ryukyuden Bujutscu Karatedó Asociace ČR Jan Gyuris se poprvé sešel s okinawským učitelem karate Takao Nakaya v roce 1988. O čtyři roky později otevírá první školu okinawského karate v ČR. Mezi charakteristiky RBKA patří například to, že nepořádá sportovní turnaje, a ani její členové se soutěží neúčastní. Dále třeba to, že během cvičení kata se klade takový důraz na zachování původní formy techniky, že RBKA nepřipouští jakékoliv změny ve svých kata.

Český Svaz Funakoshi Shotokan Karate Association Českou větev organizace FSKA mistra Kenneth Funakoshi založil a řídí pan Pavel Znamenáček. FSKA v Čechách čerpá také od pana Oscar Higa.

Česká Komise Bojových Umění Více než třicet let se skupina oddílů dnes tvořící ČKBU věnuje karate a tai-chichuan, proto název Taykyoku Karatedo. Snahou je čerpat poznatky z tvrdé a zároveň měkké školy a konfrontovat je. ČKBU nepořádá soutěže, výcvik vede v tradičním pojetí.

Český Svaz Karate JKA (Japan Karate Association) Od počátku se ČSK JKA orientuje na karate v podání Hideo Ochi, instruktora JKA World Federation působícího v SRN. JKA ČR je členem JKA WF, které předsedá mistr Sugiura. JKA je jednou z nejstarších organizací japonského karate, byla založena roku 1949. Mezi sportovními organizacemi se řadí k těm ortodoxnějším vzhledem k tomu, že dodnes rozvíjí soutěžní karate dle pravidel ustanovených zakládajícími učiteli Nakayama, Nishiyama a Obata.